Neštovice

Říjen 2018

Na začátku září jsme si měli užívat vysněnou dovolenou v Itálii. Místo toho jsme vyřizovali storno zájezdu a čekali jsme, kdy se osype mladší dcera. Ano, naše starší dítě naprosto neočekávaně a nestandardně na sklonku léta chytilo neštovice…

Pupínky

První dva pupínky jsme objevili ve čtvrtek. Byla jsem 100% přesvědčená, že je to od komára. K tomu dcera hlásila bolest hlavy a byla taková nemastná neslaná. Protože jí jinak nic nebylo, přičítala jsem to měnícímu se tlaku, protože mě taky bolela hlava a opravdu se prudce měnilo počasí. Bouřky, prudký pokles teploty, dusno, jasná páka, čím jiným by to bylo.

V pátek ráno se ale ze dvou pupínků stalo pupínků dvacet a bylo jasné, že tohle komár na svědomí nemá. Pak už jsem jen vyděšeně pozorovala, jak poměrně rychle přibývají další a další pupínky. Ve vlasech, na uších, v uších, na obličeji, v puse, na trupu, všude, jen na rukou a nohou jich bylo výrazně méně. Celkem jich mohla mít tak 150, možná více. V pátek a v sobotu trochu zvýšená teplota, ale v noci spala dobře.

Pupínky měla zřejmě i v krku, protože pár dnů hlásila i bolest v krku.

Svědění

Nejhorší bylo přečkat svědění, v pátek odpoledne a celou sobotu jsem nedělala nic jiného, než natírala gelem Virasoothe, který nám doporučili v lékárně, že prý tekutý pudr už moc nefrčí. Tak nevím, myslím, že to pomáhalo hlavně psychicky, že se něco pro zmírnění svědění dělá, ale svědilo ji to stejně. Nakonec jsem vyměkla a na to, jak nerada dávám léky oblbováky, dala jsem jí Fenistilové kapky, po kterých se během půl hodiny zklidnila a usnula, takže část svědění přes den prospala a i potom to bylo o kus mírnější. V neděli už jsme mazali jen trochu ráno a pak už byl od svědění i teploty klid. Stejně tak už zhruba od pondělí nepřibývaly nové pupínky a začaly se z těch prvních tvořit strupy.

Holky se cítily nejlépe v lehkém vzdušném bavlněném oblečení a na radu pediatra jsem jim nedávala nic extra kyselého, co by mohlo zhoršit výsev pupínků nebo svědění.

Dcerku musím moc pochválit, protože se opravdu vůbec neškrábala. Ani v největší krizi se nepodrbala a stejně tak nevkročila na sluníčko, když už pak mohla ven. Obava byť z jediné jizvičky byla u ní silnější. Takže v tomto směru je to s holčičkami ve věku, kdy už to chápou, asi jednodušší. Klukům je to možná víc jedno, jizva sem, jizva tam, no a co.

Kapitola sama pro sebe jsou mladší děti, které to ještě vůbec nechápou, jen je to šíleně svědí a tak se drbou hlava nehlava. Všichni mi sice říkali, že čím mladší dítě, tím mírnější průběh, ale u nás to tedy rozhodně neplatilo. Naše dvouletá dcerka, která se přesně po 14 dnech samozřejmě osypala taky, to snášela o dost hůř. Přes den to ještě šlo, ale jakmile se mělo spát, tak se na to zasoustředila a dost ji to zlobilo. A vysvětlujte dvouletému dítěti, že se hlavně na obličeji nesmí drbat, když ho to svědí. Tři noci za sebou jsme do dvou do rána nosili a utěšovali a hlídali ruce, aby se nedrbala (mimochodem doporučuji hned při prvním pupínku ostříhat nehty). Na mladší dcerku fenistilové kapky nezabraly vůbec, tak jsem pak už dávala dithiaden (k dostání jen na předpis), ten trochu pomohl, ale stejně to bylo psycho.

Koupání, sluníčko

Samozřejmě se dítě nesmí koupat, ale intimní místa jsme vlažnou vodou omývali. Když už jsme byli z nejhoršího venku a už se zhruba po týdnu pěkně vylupovaly strupy, tak jsem holky už sem tam i rychle osprchovala a jen opatrně utírala, abych nějaký strup nestrhla. Doporučují se i hypermanganové koupele, ale to jsme nezkoušeli, tak se poraďte se svým pediatrem. Já jsem se v růžové vodě jako malá koupala, teď nám to nikdo neradil, až dodatečně jsem se to dočetla, tak se na to můžete taky poptat.

Jakmile byly holky bez teplot a už měly za sebou tři drbací dny, tak jsme chodily i ven, ale opravdu jsme se držely výhradně ve stínu. Až zhruba po týdnu jsem je natřela padesátkou, co nejvíc kůže zakryla s ohledem na počasí oblečením a pustila je dopoledne nebo k večeru na chviličku i na sluníčko. Zrovna bylo samozřejmě luxusní počasí, takže to byl docela boj.

Jizvičky

Jakmile se stroupky samy odlouply (nesmí se násilím strhnout, jinak zůstává jizva), natírala jsem místa po nich šípkovým olejem. Pro lepší pocit jsem holkám dávala vycucat i 2-3x denně 3 kuličky homeopatika antamonium tartaricum 9ch, což by mělo minimalizovat vznik jizev. Pravda je, že ta starší má opravdu jen jednu jizvičku po té první největší neštovici, mladší dcerka samozřejmě nebyla tak zodpovědná a nešlo všechno uhlídat, sem tam něco strhla a pár jizviček má. Nicméně jsou opravdu malinké a téměř neviditelné.

Inkubační doba je bohužel 14 dnů, navíc nevíte, že je dítě už nakažlivé, protože je infekční ještě den až dva dny před objevením prvního pupínku, a to teda abyste měli křišťálovou kouli.

Rodiče

Pro mě bylo nejhorší, kromě těch prvních svědivých dnů, strávit opravdu měsíc doma nebo ve stínu na zahradě, navíc zkombinovat program pro jedno nemocné dítě a jedno ještě zdravé, to byl občas oříšek. Pokud jste doma s dětmi na mateřské, tak je tíživá i izolace, kdy k vám nikdo nechce a ani vy nikam moc nemůžete, byť už vám děcka skáčou div ne po hlavě a hrooozně se nudí. No, tak to prostě je. Je třeba to přežít.

Jinak si na netu určitě najdete mraky informací a dobrých rad a fotek, jak neštovice vypadají. Dostane se vám dalších rad ohledně homeopatie a tekutých pudrů a jiných mazání. Zkoušejte, třeba pomůže i něco dalšího, třeba vám bude vyhovovat něco jiného více. Nebojte, určitě to zvládnete, je dobře, že si tím dítě projde, jen pak po vyhojení posledního pupínku najeďte na obvyklý režim pozvolna, údajně je pak oslabená imunita, čemuž docela věřím. I my dva s manželem, byť jsme oba neštovice jako malí měli, jsme cítili, že tělo s něčím bojuje. Takže i vy dospěláci se šetřete, dejte si céčko a echineaceu, ať tělu trochu pomůžete.

Přeji vám i vašim dětem pevné nervy, mírný průběh a ať vám to co nejméně naruší vaše plány, protože vás čekají dva až tři týdny doma, v případě vícero dětí, které to od sebe samozřejmě chytí, to zdvojnásobte…

Hodně sil, žádné komplikace a pevné nervy,

s láskou

Romana

Upozornění: Informace o jakékoli léčbě uvedené na stránkách www.mamysrozumem.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter, založený na vlastních zkušenostech, případně na základě zkušeností osob odpovídajících v rámci rozhovorů. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra.