O Upřímné celebritě

Září 2018

V poslední době snad není slavná žena, která by nebyla těhotná nebo by nerodila. A tak nějak skoro všechny popisují své pocity asi takto:

Jsem těhotná a prožívám to nejkrásnější období v životě. Těhotenství je tak úžasné, nejraději bych byla těhotná pořád. Vůbec nic mi není a můžu do posledních dnů před porodem vystupovat v divadle.

Rodila jsem přirozeně a bylo to krásné. Když jsem poprvé držela své dítě v náručí, byl to ten nejnádhernější pocit na světě. Okamžitě mě zalila vlna nekonečné a nepopsatelné lásky. Moc děkuji personálu té a té porodnice, který o mě tak krásně pečoval.

Partner je nadšený z miminka a neustále mi pomáhá. Přebaluje a chodí ven s kočárkem. V noci náš brouček krásně spinká.

Kromě partnera mi hodně pomáhají babičky, takže čtrnáct dnů po porodu můžu opět vystupovat v divadle. Je to paráda, miminko je tam se mnou a celou dobu spinká. Jinak chci s … (doplňte si to nejneobvyklejší jméno, jaké vás napadne) trávit co nejvíce času. Do Vánoc mám už jen tři koncerty, dotočím desku a budu moderovat pět akcí, jinak budu celý advent doma.

Na Instagram dávám fotku, jak jdu na procházku s kočárkem (maminka je na fotce vystajlovaná, nalíčená, učesaná a především není ani památky po těhotenském bříšku).

O kolik lépe by se novopečeným maminkám dýchalo, kdyby si přečetly tyto zážitky slavné maminky:

První tři měsíce těhotenství mi bylo blbě jak psovi, několikrát denně jsem zvracela. Musela jsem zrušit veškerý svůj program. Pak to bylo lepší, chvíli jsem mohla normálně fungovat, ale teď jsem už jak vorvaň, sotva se hnu, nemůžu si ani obout boty, natož si oholit nohy. Často mi tvrdne břicho a jsem příšerně unavená. Mám zácpu a hemoroidy. Jsem celá oteklá a ze všeho nejvíc se těším, až porodím.

Rodila jsem přirozeně a bylo to fakt náročné. Takovou bolest jsem v životě nezažila. Myslela jsem, že umřu! Partner mi byl sice oporou, ale chvílema bych byla raději, kdyby tam nebyl. Personál mě pořád rušil a neustále mi nabízel medikaci a další zásahy do přirozeného běhu porodu. Po porodu jsem se koukala na to malé miminko a nějak nemohla uvěřit, že je moje. Čekala jsem, kdy vybuchne ta extatická láska, ale cítila jsem hlavně úlevu, že to mám za sebou.

V porodnici jsem byla pár dnů, ráno mě budili v šest, aby mi donesli čaj, jídlo bylo naprosto nevhodné pro kojící maminky, všechno mě bolelo a první dny jsem měla problém se vyčůrat. Na velkou jsem si nemohla dojít vůbec, nestále se mě na to ale někdo ptal a naháněl mě s čípkem. Dítě má novorozeneckou žloutenku. Ale jinak byli všichni moc hodní.

Mám problémy s kojením, vůbec mi to nejde. Mám rozkousané bradavky a málo mlíka. Hrozně mě to trápí, kojení je pro mě stres a děsím se každého okamžiku, kdy se dítě zase vzbudí a bude chtít nakojit. Často brečím.

Partner je ze všeho dost vyděšený. Bojí se na miminko šáhnout, natož aby ho přebalil. Začínáme se hádat.

V noci nespíme, dítě se chce neustále kojit, chovat, pláče, řve a ječí. Nic nepomáhá. Chodíme s mužem jako mátohy. Přes den dítě taky moc nespí, jedině v kočárku, který ale musí být v pohybu, jinak se okamžitě vzbudí. Odpočinek přes den je sci-fi, nestíhám se najíst ani si dojít na záchod, sprcha je už úplný luxus. Doma máme neskutečný binec. Usínám ve stoje.

Měla jsem mít čtrnáct dnů po porodu vystoupení, myslela jsem, že to bude v pohodě, ale nešlo to. Mlíko mi teče nekontrolovaně z prsou, pořád silně krvácím a kvůli velkému nástřihu hráze ještě pořád sotva chodím. Včera jsem si poprvé sedla bez kruhu. Příšerně se potím.

Břicho mám pořád veliké. Soused se mě ptal, kdy budu rodit. Začínají mi padat vlasy, raději se moc nečešu… Na Instagram dávám fotku ručičky našeho andílka. Miluju ho a jsem šťastná, že ho máme, jen je to teda fakt náročné.

Tak toho asi bohdá nebude, abychom si to přečetli v nějakém rozhovoru se známou tváří. Chtěla bych se někdy podívat za objektiv, jestli to mají u slavných rodičů opravdu tak růžové, jak prezentují. Na druhou stranu musím říct, že je chápu. Ani já nevykládám cizím lidem na potkání o svých poporodních poraněních. Fotky, co rozesílám známým, vybírám. Neposílám obrázky upatlaných a ukřičených dětí, pokud už na nějaké fotce jsem i já, tak si dávám záležet, aby mi nekoukaly moc špeky a aby nebyl vidět nepořádek, co máme doma. Tak proč by to měly dělat známé maminky.

A protože to nemohou udělat ony, svěřila se vám se svými pocity moje Upřímná celebrita. Tak si na ni vzpomeňte, až si příště budete číst o nějaké slavné mamince. Třeba se vám uleví a budete v pohodě, i když dva týdny (ani dva roky) po porodu nebudete jako proutek a když se vám to všechno bude tak trochu hroutit pod rukama.

Přeji vám všem hodně sil!

S láskou

Romana